Parrainage d'enfants africains

Cesta do vnitrozemí, červenec 2015

Ce texte n'est pas traduit en français.

Reportáž z pobytu české koordinátorky Terezy Hankeové v Guineji, kde monitoruje průběh Projektu adopce afrických dětí na dálku.

Reportáže i s více fotografiemi najdete také na našem FB profilu: https://www.facebook.com/procontact.cz

Milí čtenáři,

Absolvovali jsme týdenní pobyt v Kissidougou a celkově musím podtrhnout, že cesta do vnitrozemí stála opravdu za to! Hlavní město regionu Guineé forestière je vzdálené od Conakry cca 600km. Vyjeli jsme v 6h ráno a dorazili do cíle v 20h večer. Ihned za hranicí hlavního města zažívám hezké překvapení: všude nekonečná zeleň, hory, neskutečná panoramata. Najednou jakoby ostatní vozidla zmizela a my byli na silnici sami. Míjíme tradiční vesničky s domečky z hlíny a se slaměnou střechou, tzv. cases. Lidé obdělávají políčka arašídů, rýže nebo maniocu, k orání zapřáhnou dva býky. Samotnou cestu tedy prožívám jako plnohodnotný dokument o tropech i díky různorodému vyprávění a vysvětlování guinejských koordinátorů. Když jsme v jedné vesničce píchli pneumatiku, dokument se stal realitou.

V Kissidougou jsme pracovali především ve škole Saint Kissito a v sirotčinci Kolkende Wiya. Děti jsou méně zvyklé na bílé návštěvníky, proto byly velmi zvědavé. Zajímalo je například, zda mám napletené pramínky vlasů (nemám) a co to mám za hnědé tečky na kůži (pihy). Při focení se hodně smály, neb se rozesmávaly mezi sebou i nechtěně, jako například holčička, která obdržela od svých adoptivních rodičů kalhotky, a celému obecenstvu to přišlo nadmíru vtipné.

Měla jsem tu čest bydlet u tamní rodiny (příbuzní koordinátora) a sdílet s nimi každodenní rutinu. V domě bydlely celkem dvě babičky (zesnulý dědeček byl polygam) a jejich dcery s vnoučaty. Ráno se vstává před 6h a začíná se vařit. Na dvorek se vytáhnou kotlíky s uhlím a postaví se na ně veliké hrnce. Ženy krájí maso a všechno ostatní mašírují kládou v hmoždíři. Celé dopoledne sedí u bublajících kotlíků. Po obědě se mobilní kuchyně uklidí, ženy si jdou lehnout, děti si hrají. Odpoledne začíná podobným stylem příprava večeře. Několikahodinové vaření, pak úklid. Po večeři se umyjí a v 22h jdou spát. Ženy nemají práci, starají se o ně synové a švagři, nárazově si babičky vydělávají prodejem tradiční medicíny.

Kissidougou bylo velmi příjemné i díky chladnějšímu podnebí. Dokonce došlo i na kyblíčkovou sprchu horkou vodou! Naprostý klid rušil pouze hlasitý soused rodinného domu: muezzín volající k modlitbě…

16.7.2015

Langue de page

Parrainé tout à l'heure: 846

A parrainer: 86

Connexion

Nom d'utilisateur:
Mot de passe:
S'enregistrer
Mot de passe oublié

Ecrivez-nous

Votre e-mail:

Facebook