Parrainage d'enfants africains

Ebola - reportáž guinejského koordinátora

Ce texte n'est pas traduit en français.

V poslední době se dovídáme mnoho zpráv o epidemii Eboly v západní Africe. Požádali jsme jednoho z našich guinejských koordinátorů o krátkou reportáž na toto téma. Nejedná se samozřejmě o přesné a objektivní vykreslení skutečnosti, což je snad i nemožné, ale o jeden z dalších pohledů na tuto nepříjemnou situaci.

Co se týče dětí z našeho Projektu adopce afrických dětí, tak všechny jsou v pořádku, jsou poučeny o rizicích a dodržují nezbytná hygienická opatření. Díky adoptivním rodičům mají pravidelnou péči ze strany guinejských koordinátorů, takže přímé ohrožení pro ně je minimální a v případě jakéhokoliv většího rizika by nás koordinátoři obratem informovali.

Ebola, smutná realita západoafrické Unie řeky Mano (Guinea-Libérie- Sierra Leone)

Již několik měsíců se západoafrický region potýká s virusem krvácivé horečky Eboly. Podle oficiálních údajů WHO zemřelo na následky této nemoci téměř 1000 lidí a to ve 3 hlavních lokalitách – v Guineji, Libérii a Sierra Leone. Nemoc nebyla z počátku místními lékaři rozpoznána, rozšířila se tedy příliš rychle a zemřelo tak i mnoho pečovatelů, zdravotníků, lékařů, porodních asistentek, když se snažili zachránit životy trpících nedodržujíce nezbytná ochranná opatření.

Teprve přibližně po třech měsících, když byl virus  díky analýze vzorků v evropských laboratořích identifikován, mohla započít účinná prevence, spočívající především v izolaci pacientů a osvětě celé populace, jelikož proti Ebole neexistuje léčba ani vakcína.

Lidé se museli naučit dodržovat přísná hygienická opatření, což bylo v rozporu s mnohými jejich tradičními rituály a zvyklostmi. Mnozí i byli připraveni raději obětovat své životy než opustit své blízké – dceru, manželku, sestru.

S rostoucím počtem obětí mezi zdravotním personálem se nemocnice potýkaly s nedostatkem personálu. Mnoho pacientů zůstalo bezprizorní bez jakékoliv péče a podpory. V této situaci značně pomohli odborníci z mezinárodních zdravotnických organizací, kteří zároveň spustili větší mediální kampaň a osvětu. V některých oblastech, především mezi negramotným obyvatelstvem, však jejich přítomnost a práce v ochranných maskách, oděvech, rukavicích a utěsněných pláštích vyvolala paniku, pacienti odmítali chodit do nemocnice a speciálních izolovaných center, báli se.  Někteří se domnívali, že se stali oběti politické manipulace. Mnozí se raději uchýlili k tradičním léčebným metodám. Počet nakažených tak přibýval a s tím i riziko kontaminace.

Postupně se však toto podařilo vyřešit a nyní se zdá, že se v mnohém situace stabilizuje. Lidé i zdravotnické organizace, jak státní tak mezinárodní, spolupracují, obnovila se vzájemná důvěra. Lidé s příznaky se sami hlásí v izolačních centrech nebo jsou evakuováni přímo zdravotnickými týmy. Vyléčení se vracejí do rodin. Řetěz kontaminace se tak zabrzdil a lidé se mohou opět více v klidu věnovat denním aktivitám i společenským setkáním.

Horší je nyní situace v sousedních zemích Sierra Leone a Libérie. Podařilo se mi získat informace od mé mladší sestry Genevieve, která nyní v Sieře Leone pobývá kvůli pracovním povinnostem manžela. Hlavní příčinou tamní zhoršující se situace je nedostatek odborných znalostí na straně místního zdravotnického personálu a také zničená zdravotnická zařízení po mnoha letech občanské války.  Především v oblastech, kde nemoc propukla, spí lidé na zemi, není dostatek nemocnic a kvalifikovaných lékařů.

Podobná situace je v Libérii, zemi, která několik let trpěla občanskou válkou. Přítel Theophilus Obie Andew, který má pracovní zkušenosti z mnoha mezinárodních humanitárních organizacích, potvrdil, že situace v Libérii je nyní velmi nebezpečná. Podobně jako v Sieře Leone i v Libérii mají lidé velký strach a mnozí z místního zdravotnického personálu opouštějí zdravotní střediska. Lidé tak umírají i na běžné nemoci jako jsou horečky, malárie, průjmy, infekce, cholera. Další doplácejí na tradiční léčbu, kdy často dochází k otravě nesprávným dávkováním různým infuzí a odvarů z léčivých rostlin.

Simon Pierre Mara, guinejský koordinátor

Langue de page

Parrainé tout à l'heure: 546

A parrainer: 9

Connexion

Nom d'utilisateur:
Mot de passe:
S'enregistrer
Mot de passe oublié

Ecrivez-nous

Votre e-mail: