MenuDětiVyhledání dítěteSeznam dětíPro rychlé vyhledání dítěte podle čísla klikněte zde.
Podpořte nás |
Postřehy z městaReportáž z pobytu českého koordinátora Silvestra Tkáče v Guineji, kde monitoruje průběh Projektu adopce afrických dětí na dálku (více fotografií na našem FB profilu: https://www.facebook.com/procontact.cz) Listopad/prosinec 2016 Neděle je den jako stvořený pro návštěvu centra města. Cesty jsou ráno prázdné, takže jsem se mohl vydat. Conakry si můžeme představit jako město rozprostírající se na malém poloostrůvku, postupně se zužujícím směrem na západ. No a právě nejzápadnější části, kde se nachází přístav, ministerstva, banky a nejvyšší budovy v celé Guinei se říká centrum. Těch 20 km z kanceláře do přístavu stojí sdíleným taxíkem 5000 Guinejských franků což je asi 13-14 Kč, pokud je silnice prázdná, jako dnes trvá cesta cca půl hodinky. V neděli křesťanští obyvatelé Conakry chodí na mši do kostela, taková mše v Guinei není jen, snad někoho neurazím, monotónní vyprávění kněze, ale je spojena s hudbou a mnohdy s tancem. Aleluja! No a ani muslimští spoluobčané nezůstávají pozadu, četná shromáždění a vyprávění o životě prorokově na ulicích taktéž přitahují mou pozornost. Zbývající uličky v centru jsou zataraseny malou brankou nebo aspoň dvěma kameny a kluci již od útlého věku trénují, aby jednou mohli být jako jejich vzory v první lize. Starší generace posedává u obchůdků, pije kafe, čte noviny. Když člověk vstoupí do bazaru ovoce, zeleniny, masa a dalších pokrmů, pohltí ho stovky vůní barev a nechá se vtáhnout do ruchu prodeje. Když vytáhne fotoaparát, setká se buď s máváním typu: „Mě nefoť!“ nebo s máváním typu: „Pojď, vyfoť si mě!“. Už na první pohled člověka překvapí množství čínských nápisů na budovách. Rudý drak nechce být pozadu ani v Guinei. Občas ke mně přiběhne chlapeček, který nechal svůj fotbalový míč zakutálet se přes cestu. Nastaví ruku a poprosí mě o nějaký dárek.
|
Právě adoptováno: 596 K adoptování: 11 PřihlášeníNapište nám |